První hrozny sklidí vinaři až za čtyři roky.
Od roku 2016 povoluje Evropská unie zvyšovat rozlohu tuzemských vinic každoročně o 1 %. Také tohoto uvolnění regulací využili členové Vinařské unie ČR, kteří v letošním roce dohromady vysadili přes 90 ha vinic.
„Výsadbě předchází celá řada kroků. I přes to, že nám Evropská unie povolila mírně zvyšovat rozlohu vinic, stále je zde ještě problém, kde vinice vysadit. Na jižní Moravě se často setkáváme s tím, že není možné dohledat všechny majitele pozemků v půdním bloku, který by byl pro vinici vhodný. Nebo je běžné, že na jeden hektar půdy připadá i několik desítek vlastníků a vy, jako pěstitel, musíte získat souhlas s užíváním pozemku a s výsadbou vinice od každého majitele zvlášť,“ popisuje cestu za novou vinicí Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR, která sdružuje nejvýznamnější tuzemské vinaře.
Větší ucelená plocha je pro vinaře důležitá, snižuje dobu návratnosti investice do výsadby nové vinice. Vysadit jeden hektar vinice stojí řádově jeden milion korun, navíc se tato investice začne vracet zpravidla až čtvrtým rokem, kdy mladá réva začne plodit hrozny vhodné na výrobu vína.
I přes svá úskalí je zájem o výsadbu nových vinic značný. Dle údajů z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podalo v letošním roce žádost o povolení nové výsadby vinic 194 žadatelů na plochu 225,5 ha. Bylo však možné povolit maximálně 178 hektarů.
Vinaři jsou věrni tradičním odrůdám, nebojí se však i riskovat
Mezi členy Vinařské unie, kteří v letošním roce vysazovali nejvíce nových vinic, jsou například Zámecké vinařství Bzenec (32 ha), BOHEMIA SEKT (22 ha) či Znovín Znojmo (18 ha). Většinou se jednalo o odrůdy, které jsou pro moravský vinařský region typické – například Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Tramín červený, Pálava či Veltlínské zelené.
Některá vinařství, například Château Valtice, ale využila letošní výsadbu i pro zkoušení odrůd, které nejsou pro Českou republiku typické: „Již před několika lety jsme vysadili odrůdy Cabernet Franc nebo Petit Verdot, patřící historicky spíše do jižních evropských vinařských oblastí. V letošním roce jsme si vysadili i několik hlav odrůdy Tempranillo, Malbec, Carmenere nebo Syrah,“ uvádí David Šťastný, ředitel pro strategii a marketing vinařství Château Valtice – Vinné sklepy Valtice.
U výsadby vinice je potřeba myslet nejen na odrůdovou preferenci českých zákazníků, ale i na to, k čemu budou poté hrozny určené. Dle toho vinaři volí vhodnou polohu vinice: „Část našich nových vinic v Pavlově jsou vysazeny speciálně pro produkci hroznů na výrobu vína pro budoucí sekty. Je to vinice stanovené polohy a pěstovaného tvaru, kde můžou mít hrozny vyšší kyseliny i produkci, což je pro výrobu šumivých vín ideální,“ popisuje Josef Svoboda, vinohradnický manažer skupiny BOHEMIA SEKT.
A se zajímavou polohou vinic se připojuje i Pavel Vajčner, předseda představenstva vinařství Znovín Znojmo: „V Šatově jsme vysadili na viniční trati Peklo, tedy v lokalitě, kde je opravdu horko jako v pekle. Navíc hned vedle nově vysazené vinice stávala šatovská šibenice.“
Novým výsadbám přeje i počasí. „Letošní rok je, co se týče srážek, mnohem příznivější než ten loňský, což se pozitivně projeví na vzrůstu letošních výsadeb,“ upřesňuje Bořek Svoboda, ředitel Zámeckého vinařství Bzenec.
Stáhnout zprávu
Kontakt: Hana Křenková, hana.krenkova@adison.cz, 724 798 580, www.vinarskaunie.cz