Vinohrady rozkvetly, ale žízní

Sucho ve vinicích pokračuje, vinaři čekají, co přinese léto

Na vinicích jižní Moravy právě vrcholí kvetení révy vinné, jedna z nejdůležitějších fází vegetačního cyklu. Letos probíhá ve standardním termínu a vinohrady jsou zatím v dobré kondici. Nad dalším vývojem však visí otazník, protože Česká republika zažívá nejsušší jaro od roku 1961.

Shrnutí zprávy:

  • Kvetení révy na jižní Moravě probíhá v obvyklém termínu.
  • Vinohrady jsou zatím v dobré kondici, další vývoj ale ohrožuje nedostatek vody.
  • Jaro 2026 bylo podle ČHMÚ nejsušší od roku 1961.
  • Mezi další rizika patří přívalové srážky, kroupy a zlaté žloutnutí révy.
  • Vinaři se místo přesunu vinic soustředí na závlahy, lepší hospodaření s vodou, PIWI odrůdy a vhodnější podnože.

Rekordní sucho ve vinicích: největší výzva celé sezony

Letošní jaro bylo podle Českého hydrometeorologického ústavu nejsušší od počátku měření. Navázalo tak na loňské, které skončilo jako šesté srážkově nejchudší v historii.

„Vinice jsou v plném květu a stávající sucho nemá zatím na révu zásadní vliv. Do vinobraní je ještě daleko, čeká nás hlavní vegetační sezóna, kde bude voda potřeba. Celkově pro zemědělce je letošní suchý rok problém, a to napříč celou Českou republikou,“ uvádí Jan Filipovič, ředitel vinařství Templářské sklepy.

Velkým tématem mezi vinaři jsou závlahy, které se zpravidla používají v létě, když je sucho ve vinicích.

„V našem vinařství Habánské sklepy teď testujeme novou metodu použití závlahy po celou dobu vegetace, abychom révu co nejlépe připravili na náročné letní měsíce, kdy ji sucho začne skutečně stresovat,“ říká Petr Ptáček, vinohradnický manažer skupiny BOHEMIA SEKT.

Situaci komplikuje i nestabilita počasí: suché epizody se střídají s bleskovými povodněmi a kroupami. Půda tak není schopna vodu zadržet, a srážky, které přijdou, se vlivem tepla rychle vypařují.

Kroupy a zlaté žloutnutí: hrozby, které nelze ignorovat

Vedle sucha ve vinicích čelí vinaři i dalším rizikům. Za sebou mají již první vlnu krupobití, která zasáhla zejména Slovácko, Mikulovsko i Bzenecko. A do budoucna hrozí ještě závažnější problém – zlaté žloutnutí révy (Flavescence dorée), choroba, která dokáže v krátkém čase zlikvidovat celý vinohrad.

„Úspěch ročníku rozhodne především to, jak se porosty vyrovnají s kombinací sucha a přívalových dešťů. Z dlouhodobého hlediska je však obrovskou hrozbou rozvoj zlatého žloutnutí révy, které může paralyzovat naše vinohradnictví na roky dopředu,“ upozorňuje Bořek Svoboda, ředitel Zámecké vinařství Bzenec.

Zlaté žloutnutí révy se v Evropě šíří například v Maďarsku, Slovensku nebo Slovinsku a v některých oblastech Francie či Itálie již způsobilo likvidaci celých vinic.

Přesun vinic? Moravští vinaři o něm zatím neuvažují

Klimatické změny napříč Evropou přepisují vinařskou mapu. Nové vinice vznikají v Polsku, Nizozemsku, Belgii i ve Velké Británii a v tradičních vinařských zemích, jako je Itálie, se výsadby posouvají do vyšších poloh.

Moravští vinaři podobné kroky zatím ve větší míře nezvažují. Vyplývá to z aktuálního průzkumu mezi členy Vinařské unie ČR. „Zakládání vinohradů v nových lokalitách většina vinařů nepovažuje za prioritu. Prakticky nutností jsou investice do adaptačních opatření ve stávajících vinicích od lepšího hospodaření s vodou přes odolnější PIWI odrůdy nebo vhodnější podnože. Vedle klimatických změn řeší rostoucí náklady, pokračující pokles spotřeby i dlouhodobý nedostatek pracovních sil,“ dodává Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR.

Zdroj: Anketa Vinařské unie ČR mezi jejími členy.